Ohrožení státu a válečný stav
Ohrožení státu (OS) a válečný stav (VS)
Legislativa
Úkoly OÚ ORP
Vybrané pojmy
Zproštění
Legislativa
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky.
Čl. 2
(1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky (dále ČR) nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
(2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.
NOUZOVÝ STAV
Čl. 5
(1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.
(2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
(3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.
(4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.
Čl. 6
(1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon.
(2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.
(3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.
STAV OHROŽENÍ STÁTU (dále SOS)
Čl. 7
(1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.
(2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.
VÁLEČNÝ STAV JE STAV (dále VS)
(Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky)
Stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky.
Úkoly OÚ ORP
Úkoly OÚ ORP vyplývající ze zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
- Obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle branného zákona v míru
* v souladu s § 17 mohou OÚ ORP využívat přípravné práce Krajského vojenského velitelství (dále KVV) v oblasti zproštění výkonu mimořádné služby
- Organizační opatření NGŠ AČR k zabezpečení přípravných prací souvisejících s přípravou žádostí o zproštění mimořádné služby.
*podle § 37 poskytují OÚ ORP součinnost KVV při vedení vojenské evidence
- Správní úřady podle své působnosti a orgány samosprávy v přenesené působnosti spolupracují při vedení vojenské evidence (vyžádání součinnosti je možné jen tehdy, pokud Ministerstvo obrany (dále MO) a KVV nemohou potřebnou informaci o vojácích v záloze získat z příslušných centrálních informačních systémů (dále IS).
- OÚ na vyžádání MO nebo KVV oznamují, který státní občan ČR vedený jako voják v záloze změnil místo trvalého pobytu, získal řidičské oprávnění anebo mu bylo odňato, nebo zemřel anebo byl prohlášen za mrtvého.
• Obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle branného zákona za SOS a VS
*podle § 6 plní OÚ ORP úkoly v oblasti odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání:
- KVV odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho podání předá OÚ ORP příslušnému podle místa trvalého pobytu vojáka v záloze. Voják v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá pracovní povinnosti podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
*v souladu s § 17 mohou OÚ ORP využívat zproštění výkonu mimořádné služby
- Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti ČR třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby. OÚ ORP může požádat KVV o zproštění výkonu mimořádné služby z důvodu uvedených v odst. 2 § 17.
*podle § 20 se OÚ ORP podílí na zajištění odvodního řízení
- Na požádání ředitele KVV zajistí OÚ ORP jednoho zástupce do odvodní komise, místnosti k provádění odvodního řízení, jejich vybavení, údržbu a technický provoz.
*podle § 36 hradí OÚ ORP některé náklady spojené s brannou povinností
- OÚ ORP proplácí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení.
*podle § 37 poskytují OÚ ORP součinnost KVV při vedení vojenské evidence
- OÚ ORP v oblasti vedení vojenské evidence spolupracují s KVV obdobně jako v době míru.
Vyhláška č. 280/1999 Sb., Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu
- Vyhláška, kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu
- prováděcí předpis k zákonu č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, část čtvrtá, Věcné prostředky, pracovní povinnost a pracovní výpomoc (§ 13 - § 28)
Vybrané pojmy
Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky; zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené branným zákonem. Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let, nebo i dříve, z důvodů uvedených v branném zákoně.
Voják v činné službě je příslušník ozbrojených sil, tj. voják z povolání, nebo voják v záloze na vojenském cvičení.
Voják v záloze je občan, který absolvoval odvodní řízení a byl uznán schopným vykonávat vojenskou činnou službu.
Mimořádná služba je vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze do mimořádné služby. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.
Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky.
Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze.
Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje a zrušuje prezident republiky mobilizační výzvou na návrh vlády. Mobilizační výzvu vyhlašuje prezident republiky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Odvodní řízení je správní řízení, při kterém odvodní komise rozhoduje o schopnosti nebo neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Občan je povinen při odvodním řízení podrobit se lékařské prohlídce, popř. dalším odborným vyšetřením.
Novela branného zákona nadále počítá s tím, že těhotná žena, a žena, ale i osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení, k výkonu mimořádné služby nebo povinnému vojenskému cvičení nepovolávají.
Zproštění vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.
Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu.
Poskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních samosprávných celků údaje a informace o věcných prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém zdravotním stavu.
Subjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován
Zproštění
Zprošťování výkonu mimořádné služby
V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), lze vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, zprostit výkonu mimořádné služby. Na toto zproštění není právní nárok.
Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podávají zaměstnavatelé pro své zaměstnance žádosti o zproštění u krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu zaměstnanců.
Z důvodu nutnosti zabezpečit důležité zájmy bezpečnosti České republiky bezprostředně před a po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, mohou zaměstnavatelé provádět již v míru přípravné práce související s vyhodnocením potřeby zaměstnavatelů a se zpracováním žádostí o zproštění obsahující jmenné seznamy osob (vojáků v záloze) požadovaných zprostit (dále jen jmenné seznamy). Tyto přípravné práce jsou založeny na principu dobrovolnosti a součinnosti zaměstnavatelů a resortu Ministerstva obrany.
V souladu s výše uvedeným lze již v míru provádět přípravné práce a připravit si přehled pracovních míst, na které potencionálně bude potřeba zproštění vojáků v záloze. Pokud na těchto funkcích jsou zaměstnáváni vojáci v záloze, je možné připravit podklady pro zpracování žádostí o jejich zproštění.
V rámci informační podpory procesu obranných příprav z důvodu urychlení a zjednodušení činností souvisejících se zproštěním byla Ministerstvem obrany vytvořena aplikace "Zproštění", která umožní jmenné seznamy zpracovat v elektronické podobě a současně resortu Ministerstva obrany umožní tyto jmenné seznamy vyhodnotit formou hromadného zpracování dat.
V míru se předpokládá zejména využití elektronické formy jmenného seznamu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu bude nezbytné podávat žádosti o zproštění i se jmennými seznamy v písemné podobě s uvedením písemného souhlasu (podpisu) zaměstnanců.
Podklady pro zabezpečení přípravných prací v oblasti zproštění krajská vojenská velitelství průběžně vyhodnocují, s platností do konce následujícího kalendářního roku.
Součinnost krajského vojenského velitelství se zaměstnavateli při vyhodnocování podkladů pro zproštění v oblasti přípravných prací se může týkat jen vojáků v záloze a nikoli státních občanů České republiky (mužů a žen), o jejichž schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu bude rozhodnuto až při odvodním řízení za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vojáky v záloze, kteří jsou vojáky v aktivní záloze, se z hlediska úkolů a potřeb ozbrojených sil České republiky nepředpokládá zprostit výkonu mimořádné služby.
Na základě vyžádání je Oddělení krizového řízení MMP připraveno poskytnout potřebné informace.
